Lidé v lesokruhu

Nikol Schejbalová - průvodkyně dětí

Činnosti s dětmi se věnuji již pár let. K Lesním školkám jsem se dostala poprvé v roce 2014, když jsem začala působit v Pramínku ve Světicích. Od září roku 2016 jsem se stala součástí týmu
v Lesní školce Soovička v Kolovratech. Mimo školku jsem také vedla lesní družinu v Říčanech. Vystudovala jsem sociální pedagogiku na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Vzdělání si stále doplňuji návštěvami konferencí, seminářů a ročních programů, které pořádá Asociace lesních mateřských škol. Děti jsou pro mě čistou energií. Dodávají mi sílu, jistotu, radost do života a pochopení. Velmi mě toho učí! "Dětství bychom neměli ve spěchu proletět, protože ještě než ho poznáte, je pryč a nedá se zopakovat!" (Helle Hacmann). Bez dětí by byl svět šedý. Cestuji po světě, kde se inspiruji v mnoha ohledech. Miluji přírodu, hory a v neposlední řadě zvířata. Po boku mi věrně stojí můj psí společník Šumák, který je oblíbeným kamarádem a zároveň maskotem školky. Miluji přirozenost, jednoduchost, Matku Zemi, dobrodružství a všechno živé. Tvořím ze všeho, co se naskytne. Ráda se hrabu v hlíně, pěstuji zeleninu na vlastní zahrádce, vyrábím domácí kosmetiku a věnuji se bylinkám.

Těším se na osobní setkání.


Tereza Bednářová - průvodkyně dětí 

"Každý živý tvor je tvůj bližní." Mahátma Gándhí

Návrat ke kořenům, k přírodě, k přirozenému životnímu rytmu a tradičním lidským hodnotám je smyslem mého života, a v tomto duchu se snažím vést i svou celou rodinu. Odjakživa tíhnu
k pobytu na vzduchu, v klidu a bezpečí přírody, kterou stále potřebuju mít v dosahu pro svůj odpočinek a potěšení.

V přírodě nacházím stále nové možnosti, jak ji využívat pro svou potřebu a přitom jí neublížit. Tyto zkušenosti bych ráda dále předávala dětem, protože jsem přesvědčena, že lze žít v souladu
s přírodou a že zachování kvalitního životního prostředí je v zájmu nás všech a je důležité, aby si toto uvědomovaly už děti předškolního věku.

Vystudovala jsem Střední školu zahradnickou v Kopidlně, obor zahradník V tomto směru jsem se poté i dále profesně zdokonalovala. Později jsem dálkově studovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze, kde jsem získala titul bakalář v oboru zahradnictví. V mém rodném městě Týništi nad Orlicí působím už mnoho let jako nápověda v ochotnickém divadle a od loňského roku i jako místopředsedkyně Českého včelařského svazu.

Ve volné chvíli si ráda čtu, kreslím, věnuju se háčkování a pletení, nebo vymýšlím zábavu a hry pro děti. Těší mě zahradničení, péče o květiny a jejich dekorativní využití, a drobné chovatelství - doma máme psy, kočky, slepice, husy a včely. Také mne baví sbírání bylinek a jejich následné všemožné zpracovávání, aby byly pro zdraví a k užitku mé rodině i přátelům.

K dětem mám blízko - máme tři. Snažím se, aby měly kladný vztah a úctu ke všemu živému,
a zasvěcuju je do všech činností spojených s péčí o zahrádku i zvířectvo, vedu je k samostatnosti a k tomu, aby si navzájem pomáhaly a respektovaly se.

Prostřední dcerka minulý školní rok navštěvovala Lesokruh v Třebechovicích, a mě se toto prostředí a milá atmosféra natolik zalíbila, že jsem přijala nabídku zde pracovat. Jako průvodkyně dětí v lesní školce se budu snažit předat své znalosti i Vaši potomkům a věřím, že i ony naučí něco nového mě :)


Martina Kašparová - koordinátorka lesního klubu, průvodkyně dětí

Jako dítě jsem se s nadšením potulovala v borském lese, lezla na stromy (dokázala jsem vyšplhat jen na 2) a pozorovala pulce v mlýnském náhonu. Čistila jsem místní potůček a vařila z bláta. Chtěla jsem jít na střední pedagogickou školu, ale tehdejší "zdravotní komise" mi to neumožnila. Vystudovala jsem tedy Obchodní akademii v Kostelci n. Orl. Po maturitě jsem odletěla na roční studijní pobyt do USA. Další zahraniční a zejména životní zkušenosti jsem sbírala ve Velké Británii, kde jsem dohromady strávila přes 5 let. Zpočátku jako chůva tří indických dětí a následně také jako osobní asistentka těžce tělesně postižené dívky. Tato zkušenost hodně změnila můj pohled na svět, životní priority a přístup k životu ve všech ohledech. Stejně tak jako mateřství. Jsem maminkou dvou radostných dětí, které mne inspirovaly k založení lesní školy. Chci, aby nejen mé děti zažily radost z pobytu v přírodě, z přirozeného poznávání, aby byly samostatné, zodpovědné a především šťastné.

Baví mě práce na zahradě, tvoření a zpívání s dětmi, ráda druhým pomáhám se schopností domluvit se anglicky. Absolvovala jsem kurz Respektovat a být respektován a jsem akreditovanou "Chůvou pro děti do zahájení školní docházky". Vysokoškolské studium jsem absolvovala na Univerzitě Hradec Králové).

... a další rodiče, prarodiče a dobrovolníci, za které děkujeme.


Tereza Jarkovská - průvodkyně dětí v lesním klubu a v Lesokroužku-klubíku pro děti mladší 3 let

Jako dítě jsem vyrůstala na sídlišti na okraji Hradce Králové, v těsném sousedství luk a lesů. Hodiny a hodiny jsem trávila průzkumy okolí se svou nejlepší kamarádkou. Vylezly jsme snad na každý strom v širokém okolí, prozkoumaly život v potoce i v trávě, vařily mýdlo z šišek a lektvary z rostlin, pohřbívaly mrtvá zvířátka, která jsme našly, na kupách hlíny za potokem jsme si hrály na Indiány. Tato léta mě nesmírně ovlivnila a věřím, že právě z této doby pramení můj vztah ke všemu živému a pocit propojenosti s přírodou, vědomí živoucnosti Země a úcta a láska k ní a všemu stvoření.

Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové, obor Textilní tvorba. Ráda tvořím, ráda si hraju, ráda zpívám a tančím. A nejradši to všechno dělám s dětmi. Jejich spontaneita a radost ze života mě nesmírně baví. Po studiích jsem se vypravila na zkušenou do světa. Strávila jsem rok v USA a dva roky ve Velké Británii. Po návratu jsem si udělala Státní zkoušku z angličtiny, kterou jsem pak i nějakou dobu učila.

Nyní jsem především maminka na plný úvazek. Mám tři děti. Prostřední Jasmínka začala loni chodit do Lesokruhu a vidím na ní, jak jí lesní školka prospěla. Je teď mnohem mrštnější, houževnatější, otužilejší. Ujde bez reptání několik kilometrů a už se nebojí výšek. V Lesokruhu je moc šťastná.

Myslím, že dostatek času strávený venku v přírodě a volná hra, svoboda učení a respektující přístup, což jsou principy lesní pedagogiky, jsou základem pro zdravý vývoj každého člověka jako jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Jen lidé sebe-vědomí, samostatně smýšlející, vnímaví k potřebám svým i těch kolem sebe, lidé moudří, laskaví a milující budou schopni jednou změnit a snad i zachránit tento svět. Věřím, že lesní školky obecně jsou místem, které dává dobrý základ pro to, aby z dětí takové bytosti vyrostly. Přírodu vnímám jako velký dar. Je to učitelka, ale i kotva pro nás lidi, když je nám ouvej. Dodá nám energii i nadhled. Je důležité umět ji vnímat, umět se zastavit a zaposlouchat, zaposlouchat se do ticha a zaslechnout mluvit vlastní duši. Když děti naučíme trávit v přírodě volný čas, zasejeme semínko, z kterého bude moci jednou vyrůst tato jejich kotva.

I proto jsem ráda přijala nabídku vést klubík pro nejmenší. Bude mi ctí moci být dětem v tomto objevování světa, spolu s Vámi rodiči, průvodcem. Těším se na Vás v Lesokroužku.