LIDÉ V LESOKRUHU

Tereza Jarkovská - ředitelka Lesní mateřské školy, průvodkyně dětí v LMŠ 

Jako dítě jsem vyrůstala na sídlišti na okraji Hradce Králové, v těsném sousedství luk a lesů. Hodiny a hodiny jsem trávila průzkumy okolí se svou nejlepší kamarádkou. Vylezly jsme snad na každý strom v širokém okolí, prozkoumaly život v potoce i v trávě, vařily mýdlo z šišek a lektvary z rostlin, pohřbívaly mrtvá zvířátka, která jsme našly, na kupách hlíny za potokem jsme si hrály na Indiány. Tato léta mě nesmírně ovlivnila a věřím, že právě z této doby pramení můj vztah ke všemu živému a pocit propojenosti s přírodou, vědomí živoucnosti Země a úcta a láska k ní a všemu stvoření.

Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové, obor Textilní tvorba. Ráda tvořím, ráda si hraju, ráda zpívám a tančím. A nejradši to všechno dělám s dětmi. Jejich spontaneita a radost ze života mě nesmírně baví. Po studiích jsem se vypravila na zkušenou do světa. Strávila jsem rok v USA a dva roky ve Velké Británii. Po návratu jsem si udělala Státní zkoušku z angličtiny, kterou jsem pak i nějakou dobu učila. V roce 2021 jsem úspěšně dokončila studium na Svatojánské koleji - Vyšší odborné škole pedagogické- obor předškolní a mimoškolní pedagogika. Absolvovala jsem kurz Žít s respektem manželů Kopřivových, spoluautorů knihy Respektovat a být respektován.

Myslím, že dostatek času strávený venku v přírodě, volná hra, svoboda učení a respektující přístup, což jsou principy, na kterých stojí pedagogická koncepce Lesokruhu, jsou základem pro zdravý vývoj každého člověka jako jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Jen lidé sebe-vědomí, samostatně smýšlející, vnímaví k potřebám svým i těch kolem sebe, lidé moudří, laskaví a milující, budou schopni jednou změnit a snad i zachránit tento svět. Věřím, že lesní školky obecně jsou místem, které dává dobrý základ pro to, aby z dětí takové bytosti vyrostly. Přírodu vnímám jako velký dar. Je to učitelka, ale i kotva pro nás lidi, když je nám ouvej. Dodá nám energii i nadhled. Je důležité umět ji vnímat, umět se zastavit a zaposlouchat, zaposlouchat se do ticha a zaslechnout mluvit vlastní duši. Když děti naučíme trávit v přírodě volný čas, zasejeme semínko, z kterého bude moci jednou vyrůst tato jejich kotva.

Terezka "Jarabi"
Terezka "Jarabi"

Tereza Bednářová - průvodkyně dětí v lesním klubu, kvalifikovaná chůva v LMŠ

"Každý živý tvor je tvůj bližní." Mahátma Gándhí

Návrat ke kořenům, k přírodě, k přirozenému životnímu rytmu a tradičním lidským hodnotám je smyslem mého života, a v tomto duchu se snažím vést i svou celou rodinu. Odjakživa tíhnu k pobytu na vzduchu, v klidu a bezpečí přírody, kterou stále potřebuju mít v dosahu pro svůj odpočinek a potěšení.

V přírodě nacházím stále nové možnosti, jak ji využívat pro svou potřebu a přitom jí neublížit. Tyto zkušenosti bych ráda dále předávala dětem, protože jsem přesvědčena, že lze žít v souladu s přírodou a že zachování kvalitního životního prostředí je v zájmu nás všech a je důležité, aby si toto uvědomovaly už děti předškolního věku.

Vystudovala jsem Střední školu zahradnickou v Kopidlně, obor zahradník V tomto směru jsem se poté i dále profesně zdokonalovala. Později jsem dálkově studovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze, kde jsem získala titul bakalář v oboru zahradnictví. V mém rodném městě Týništi nad Orlicí působím už pár let jako místopředsedkyně Českého včelařského svazu. S Terezkami Jarabi a Včelkou jsem absolvovala kurz Žít s respektem manželů Kopřivových, spoluautorů knihy Respektovat a být respektován.

Ve volné chvíli si ráda čtu, kreslím, věnuju se háčkování a pletení, nebo vymýšlím zábavu a hry pro děti. Těší mě zahradničení a drobné chovatelství - doma máme psa, kocoura, hady, slepice a včely. Také mne baví sbírání bylinek a jejich následné všemožné zpracovávání, aby byly pro zdraví a k užitku mé rodině i přátelům.

K dětem mám blízko - máme tři. Snažím se, aby měly kladný vztah a úctu ke všemu živému, a zasvěcuju je do všech činností spojených s péčí o zahrádku i zvířectvo, vedu je k samostatnosti a k tomu, aby si navzájem pomáhaly a respektovaly se (ne, že by to vždycky fungovalo :)).

Lesokruh a jeho prostředí jsem poznala díky tomu, že ho na jaře roku 2017 začala navštěvovat naše dcera, a proto, když přišla nabídka zde pracovat, ráda jsem tuto výzvu přijala, protože tolik spřízněných duší na jednom místě těžko jinde pohledáte :)

Terezka "Nádhera"
Terezka "Nádhera"

Martina Kašparová - zástupkyně ředitelky lesní mateřské školy, koordinátorka lesního klubu, průvodkyně dětí, zakladatelka lesního klubu, kvalifikovaný předškolní pedagog

Jako dítě jsem se s nadšením potulovala v borském lese, lezla na stromy (dokázala jsem vyšplhat jen na 2) a pozorovala pulce v mlýnském náhonu. Čistila jsem místní potůček a vařila z bláta. Chtěla jsem jít na střední pedagogickou školu, ale tehdejší "zdravotní komise" mi to neumožnila. Vystudovala jsem tedy Obchodní akademii v Kostelci n. Orl. Po maturitě jsem odletěla na roční studijní pobyt do USA. Další zahraniční a zejména životní zkušenosti jsem sbírala ve Velké Británii, kde jsem dohromady strávila přes 5 let. Zpočátku jako chůva tří indických dětí a následně také jako osobní asistentka těžce tělesně postižené dívky. Tato zkušenost hodně změnila můj pohled na svět, životní priority a přístup k životu ve všech ohledech. Stejně tak jako mateřství. Jsem maminkou dvou radostných dětí, které mne inspirovaly k založení lesní školky. Chci, aby nejen mé děti zažily radost z pobytu v přírodě, z přirozeného poznávání, aby byly samostatné, zodpovědné a především šťastné.

Baví mě práce na zahradě, tvoření a zpívání s dětmi, ráda druhým pomáhám se schopností domluvit se anglicky. Absolvovala jsem kurz Respektovat a být respektován a jsem akreditovanou "Chůvou pro děti do zahájení školní docházky". Vysokoškolské studium jsem absolvovala na Univerzitě Hradec Králové). V roce 2023 jsem úspěšně dokončila studium Předškolní a mimoškolní pedagogiky na Svatojánské koleji - Vyšší odborné škole pedagogické. 

Martina K.
Martina K.

Martina Rosenbergová - průvodkyně dětí v lesní mateřské škole a v Lesokroužku - klubíku pro děti mladší 3 let, kvalifikovaný předškolní pedagog

Jsem Martina, nyní hlavně máma dvou malých dětí a manželka. Moje vysokoškolské vzdělání a práce se až do teď týkaly záležitostí velmi vzdálených od světa dětí a dlouhou dobu jsem žila v zahraničí. Prošla jsem bankovnictvím, ekonomií, rodinnou firmou, vinařstvím, restaurací a dalšími oblastmi. Za všechny zkušenosti jsem ráda, přivedly mě tam, kde jsem teď - zpátky doma a s dětmi. Děti jsou pro mě zatím největší "škola" a také mě přivedly do Lesokruhu. Stále se učím - větší trpělivosti, naslouchat, mlčet, vidět věci z jiného úhlu, vybírat slova, sdílet, ..... je toho tolik, co díky dětem mohu (znovu) objevovat, zatímco se s nimi dělím o své zkušenosti z dospělého světa. V roce 2023 jsem úspěšně dokončila dálkové studium předškolní a mimoškolní pedagogiky na Svatojánské koleji - vyšší odborné škole pedagogické ve Svatém Janu pod Skalou. 

Mým velkým přesvědčením je to, že děti se o dospěláckém světě učí hlavně nápodobou. V každé situaci se tak snažím zastavit, vidět ji aspoň trochu očima dětí a odpovědět si na otázku: "Co jim právě teď svým chováním, jednáním, reakcí,.....ukazuji a co je tím "učím". Je pro mě důležité pracovat na tom, aby děti měly bezpečný prostor a čas objevovat svět. A kde jinde začít, než venku v přírodě.

Martina R.
Martina R.

Tereza Čelková - dobrovolnice, nepostradatelná pomocná "ruka a hlava" všeho druhu :-)

Od malička bylo mým snem pracovat s dětmi. V době, kdy ostatní holčičky chtěly být princeznami, já chtěla být učitelkou ve školce. V mé učitelské rodině mě od toho zrazovali, a tak jsem nakonec po šestiletém gymnáziu vystudovala medicínu a stala se zubní lékařkou. Už na škole mi ale děti chyběly, a tak jsem se rozhodla pro náročný obor dětské zubní lékařství. Hned po studiích jsem začala pracovat na klinice mého nynějšího manžela nejen jako dětská zubní lékařka, ale také částečně jako jednatelka firmy a manažerka, což mi přineslo a přináší řadu zkušeností s těmi nepopulárními, leč potřebnými "papírovacími záležitostmi".

Kromě toho jsem se již tehdy stala nevlastní maminkou dvou manželových báječných dcer. Netrvalo dlouho a našly ke mně cestu i vlastní děti, dva kluci, díky nimž jsem se začala na svět dívat jinýma očima. Vracím se s nimi k přírodě, ke kořenům i k sobě samé a vlastní intuici. Každý den s nimi objevuji něco nového a miluju ten proces vzájemného učení a obohacování.

Zajímám se o zdravou výživu a non-toxic filosofii a oboje se snažím nejen praktikovat v běžném životě, ale též předávat dětem svým i školkovým. Kromě toho mě zajímá alternativní vzdělávání, montessori pedagogika, respektující přístup k dětem i lidem obecně a to vše se snažím uplatňovat při práci s dětmi. Absolvovala jsem kurz Výchova Nevýchovou, Montessori pedagogika pro rodiče, kurz Rodičem v páru se Soňou Procházkovou a kurz Žít s respektem manželů Kopřivových. Celým mým životem se táhne jako stříbrná nit hudba - od malička jsem zpívala a stále zpívám ve sboru, hraju slušně na různé flétny a základně "obsloužím" i kytaru, klavír, ukulele, harmoniku, housle, basu... - prostě co je zrovna potřeba.

Lesokruh mě chytil za srdce na jaře roku 2019, kdy sem začal chodit můj starší syn David. Když pak na podzim přišla nabídka pravidelně ve školce vypomáhat, neváhala jsem. Zaskakuji za stálé průvodkyně, když je potřeba, podílím se na přípravě slavností a pomáhám s administrativou.


Terka "Včelka"
Terka "Včelka"

Michaela Novotná - průvodkyně dětí v LMŠ, kvalifikovaná chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky - v současnosti na mateřské dovolené. 

Jsem Míša, manželka podporujícího manžela, máma dvou malých kluků a před dětmi lektorka němčiny. Pocházím z malé vesničky v Podkrkonoší, kde jsem strávila dětství venku s bráchou, se ségrou a s dětmi od sousedů. Nejraději vzpomínám na to, jak jsme lezli po třešních, běhali po lese a do večera stavěli u kořenů smrků šnekům domečky z kůry, klacků a mechu. Od objevování struktur kůry jsem se začala zabývat objevováním struktur německého jazyka - vystudovala jsem germanistiku, respektive Učitelství němčiny na střední školy a také ekonomku, pak jsem vedla firemní i dětské kurzy němčiny a léto trávila na mezinárodních táborech pro děti. Při práci mě vždy bavilo doprovázet a podporovat děti i dospělé na cestě za vysněnou němčinou.
Vnímám, že průvodcování v Lesokruhu představuje taky doprovázení a podporování dětí na jejich cestě životem a přijde mi, že si mě to tak nějak našlo, když jsme pro staršího syna začali s manželem vybírat školku. Věříme totiž, že vše, co děti do života opravdu potřebují, se naučí ve školce, respektive v Lesokruhu. Lesokruh nás všechny tak uchvátil, že jsem kývla na výpomoc a v říjnu 2022 jsem složila zkoušku Kvalifikované chůvy.
Od té doby si rozšiřuji obzory práce s dětmi, které mě (včetně těch vlastních) každý den učí, že k sobě máme přistupovat s respektem a empatií nebo že se vše dá nejlépe vyřešit v klidu - tak se neustále vzdělávám i v této oblasti a ve volných chvílích čtu knihy, poslouchám podcasty s rodičovskou tématikou a prošla jsem kurzem Nevýchovy. Mimo to jsem ráda hodně venku a sportuju nebo cvičím jógu. Momentálně měníme byt v centru Hradce za domeček se zahradou na kraji Třebechovic, abychom byli blíž přírodě a mohli dětem dopřát podobné zážitky z dětství plných odřených kolen z lezení po stromech a běhání po lese. 

Míša
Míša


Michaela Žaludová - průvodkyně dětí v LMŠ, kvalifikovaná chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky, vedoucí školní jídelny a koordinátorka zdravého vaření a nakupování ve školce, nákupů a výdejů SCUK - kvalitních výrobků od českých farmářů

Jmenuji se Míša a jsem máma dvou synů, jejichž narození ve mně odemklo velký pramen lásky a úcty k dětem. Po své první mateřské dovolené jsem začala pracovat v komunitní škole jako administrativní posila. Už tehdy jsem cítila silnou potřebu pracovat na místě, které je mému srdci blízké. Souběžně u nás doma vznikla úplně spontánně jakási "hravá školička" s kamarády mého syna. Děti se u nás pravidelně scházely a krom volné hry se přirozeně zajímaly o různé věci - např. vesmír, přírodu, psaní, čtení a počítání. Jejich zvídavost mě vedla k tomu jim poskytnout prostor, informace, návody a nápady, aby mohly toto vše svépomocí objevovat. Fascinovala mě jejich touha po poznání a viděla jsem jejich vlastní iniciativu a velké nadšení. "Hrály si na školáky", ale hravým, školkovým stylem. Podněcovalo to ve mně stále chuť pro ně držet a vytvářet prostor a nadále je provázet. Všechny nás to naplňovalo a bavilo... Poté jsem ve škole dostala nabídku pracovat jako asistentka pedagoga ve druhé třídě, kterou jsem přijala. Z kanceláře jsem se přiblížila k dětem, ale uvědomila jsem si, že mi chybí "školička", a že mne více láká být s dětmi ve školce. Nyní, na konci druhé rodičovské dovolené, zahajuji svoji rekvalifikaci na chůvu pro děti do zahájení předškolní docházky, abych konečně mohla dělat práci, ke které se cítím být povolána a svým srdcem přivolána.

Míša
Míša


Alena Rejfková - průvodkyně v LMŠ, kvalifikovaný předškolní pedagog 

Jsem máma dvou dětí, které mě denně staví před mnohé výzvy. I když je to velmi náročné, neměnila bych. Ráda zpívám (hlavně u táboráků), chodím na procházky a výlety, miluju jízdu na kole a ráda řídím. Mojí velkou vášní je vaření, hlavně veganské experimentování. Během VŠ jsem jezdila jako vedoucí na dětské letní tábory a spolupracovala jsem s Občanským sdružením ŠVAGR. Toto sdružení pořádá pobyty pro děti z dětských domovů, tam jsem si zamilovala dětské duše, které si nesou na svůj věk až příliš šrámů. Absolvovala jsem 5 letý hlubinný psychodynamický sebezkušenostní výcvik SUR, což považuji za téměř nezbytné v práci s lidmi.

Pocházím z kraje vinic, meruněk a okurek – kousek od Znojma. Vyrostla jsem v malé vesničce, kde bylo v mém dětství na denním pořádku být venku s partou, dobývat okolní lesíky, háje a parky. S kamarády jsme stavěli bunkry a my holčičky je pak zútulňovaly, kluci nás ochraňovali před vetřelci, dobyvateli a dinousary. Byl to čas, na který ráda vzpomínám. Když jdu dnes s vlastními dětmi do starých známých míst, jako by to vše bylo včera.

Vystudovala jsem střední pedagogickou školu a tak nějak bylo nasnadě se dál v tomto oboru rozvíjet. Z praxí na SŠ jsem měla celkem přehled o možnostech, kde pracovat. Táhlo mě to nejvíce k lidem s nějakým druhem handicapu. Na VŠ jsem se přihlásila na obor Speciální pedagogika do Hradce Králové, kde jsem plynule navázala magisterským studiem. Město se mi velmi zalíbilo – ani velké, ani malé a všude blízko do lesa.

Ještě před dokončením studia jsem získala práci vychovatelky ve Středisku výchovné péče Návrat při Dětském diagnostickém ústavu. Zde jsem působila 6 let, až do příchodu dcery. Během rodičovství prošly moje hodnoty doslova zemětřesením. Zjistila jsem, že sídliště a velká MŠ a ZŠ nejsou to, co bych si pro svoje děti přála. Že život v paneláku nevyhovuje ani mně, ani mým dětem. A pak se doslova "zjevil" Lesokruh. Věděla jsem, že to je místo, kam budu své děti dávat s důvěrou a respektem. Když přicházím ráno do Bědovic, dýchá na mě stará známá vůně dobrodružství v přírodě.

A když přišla nabídka na spolupráci, ráda jsem výzvu přijala. 

Alča
Alča

Veronika Pražáková - průvodkyně dětí v LMŠ, předškolní pedagog, kvalifikovaná chůva pro děti do zahájení školní docházky, studentka Vyšší odborné školy pedagogické obor předškolní a mimoškolní pedagogika


Jmenuji se Veronika, pocházím z Dobrušky, kam jsem se také po letech vrátila.
V současné době jsem především mámou dvojčecích holčiček, které mi ukazují další aspekty dětských duší, do kterých jsem za svou 15 letou praxi s dětmi ještě nepronikla. Mou největší vášní je saunování a dobré jídlo. Pracovala jsem jako vedoucí učitelka Anglicko- české školky v Praze, chůva v jeslích v HK, učitelka v MŠ Kampanova, průvodkyně v Montessori školičce Chytrulky. Za svůj život jsem absolvovala řadu kurzů, jsem certifikovaným lektorem dětského plavání, artefiletiky, prožitkového učení, efektivní komunikace, angličtiny pro předškolní věk, logopedickou preventistkou, lektorem správné techniky řeči pro učitele v MŠ a ZŠ a dalších, ať už profesních nebo seberozvojových. Tím hlavním co chci dětem předávat je úcta a respekt, k sobě samému, k ostatním i ke světu kolem sebe. Svoji profesi miluju proto, že pohled na svět očima dětí mě dokáže každý den překvapit a obohatit. Zřejmě proto mě cesta zavedla do Lesokruhu.

Verča
Verča

Veronika Stiborová - účetní a daňový poradce

Jsem ... účetní :). Těžko byste mi uvěřili, kdybych řekla, že to bylo od malička mé vysněné povolání. Kdo by taky toužil, studovat daně a hledat v nich své naplnění. Se to tak nějak ... událo.
Nakonec mi práce účetní a daňaře přináší každodenní porci kreativity a škodolibosti. Protože dokud jste se nestřetli s "paní účetní", mohli jste docela klidně žít v představě, že nemáte ale ŽÁDNÝ problém.
Jak praví známé klišé: "Účetní vyřeší váš problém, o kterém nevíte, způsobem, který nechápete."
Krom práce mám také manžela, dcerku, dva sportovně stavěné pejsky v důchodu a vášeň k práci rukama (od šítí quiet booků z filcu až po renovaci nábytku). Ráda mám suchý humor, brutalistní architekturu a moderní poezii (Miroslav Holub).
Věřím, že každý jeden člověk má svůj napínavý příběh k vyprávění, každý si nese své břímě k řešení i svá charismata k rozvoji. Jsem ráda, že právě s tímto vědomím a respektem přistupují ve školce k mému dítěti.

Veru
Veru

Jan Bednář - šéfkuchař lesokruhové školní vývařovny 

Honza o sobě nechce nic prozrazovat. Objednejte si jeho jídlo a zjistíte sami, jaký je úžasný kuchař.

PS. tu fotku mi jistě odpustí

Jan Jandíková a Jan Černý - skvělé pomocné kuchařské ruce

... a další rodiče, prarodiče a dobrovolníci, za které děkujeme.